Vele důležitý zápas sehráli naši muži na domácí půdě, a to v „derby“ se sousedními Kateřinicemi. Před utkáním se hodně hovořilo o faktu, že hostující Kateřinice dostávají v posledních zápasech velmi mnoho branek, a že tím bude toto utkání lehčí. Ale opak byl pravdou. Naši kluci, možná pod tíhou zodpovědnosti, tahali herně za kratší konec. Úroveň hry byla špatná z obou stran, pohledných akcí bylo jako „po máku“ a především se jiskřilo od kopaček hostů, kteří se nebáli jít pro ostrý zákrok zrovna daleko. Naši kluci hráli zakřiknutě, bez jakékoliv chutě s tímto zápasem něco udělat či trochu zabojovat pro úspěšný výsledek. Nicméně i tak se občas dostali do brankové příležitosti. Tu největší měl Aleš Žídek, kdy se na hranici šestnáctky ocitnul zcela sám před brankářem, ale střelecky zklamal. Naštěstí ve 31´minutě po hodně šťastné teči Tomáše Quitta se míč pomalu dokutálet do soupeřovy branky a my vedli 1:0. Ale za osm minut později neudržel náš brankář Marek Zapletal míč v ruce a ve snaze jej znovu získat, fauloval hostujícího hráče v pokutovém území a kopala se penalta. Tu Kateřinice proměnili a srovnali na 1:1 a tak skončil i poločas. Druhý poločas se podobal jako vejce vejci. Hra se odehrávala mezi oběma šestnáctkami a nějaké brankové příležitosti se rodily jen minimálně a to především po chybách obran. Přesto mírnou převahu měli naši kluci a ve 61´minutě po nádherné křížné přihrávce Martina Procházky a následné nezištné přihrávce Honzy Rumla dává branku Michal Hlavatý 2:1. Po této brance otevírají hosté svou hru a tlačí se před naší branku, kde mají i několik zajímavých příležitostí. Jsou to ale naši kluci, kteří v 87´minutě zvyšují Ondrou Němcem po střele z hranice šestnáctky na 3:1. Ovšem hned po rozhrání oslavovala naše obrana natolik, že hned z protiútoku soupeř opět snižuje na 3:2. Naštěstí to již byl poslední gól v naší síti a tak tento sice ne moc pohledný, ale důležitý, zápas vyhrávají naši kluci 3:2, čímž se definitivně zachraňují v soutěži.
