Na krásném hřišti ve Starém Městě, při netradičním počasí v říjnu, kdy bylo na slunci 25 stupňů, jsme sehráli s celkem, který byl za námi v tabulce, ten nejhorší zápas. Nevíme proč, ale na co jsme šáhli, nic nešlo, nic nevycházelo, odkopovali jsme nesmyslně míče a byli jsme stále pod tlakem soupeře, ale nebyl důvod. Beru, že jsou nemocni dva hráči ze základu a že Kokeš nemohl hrát jak obvykle jelikož má natažený stehenní sval, ale opravdu jsme do toho nedali co je potřeba. Brankář nás v některých rozhodujících momentech nepodržel jako by byl v bráně poprvé, střední řada vázla a vůbec neměla tu sílu, jakou předváděla v minulých zápasech. Jestli si někteří stále neuvědomili, že jsme postoupili do kraje, že se musí máknout na tréninku, když na něj vůbec přijdou. Soupeř neměl takové kvality jako soupeři z prvních pozic tabulky, s kterými jsme až na Brušperk sehráli celkem vyrovnané zápasy. Dále se k zápasu nebudu vyjadřovat, jedeme dál čekají nás ještě dva zápasy a věřím, že to bude o mnoho lepší.
